Šest set let formovali Karlovarské dějiny Němci.
Odsunem se vše změnilo od základu a v Karlových Varech se prakticky kompletně obměnilo obyvatelstvo.
V prvním "divokém odsunu" zmizelo z Karlovarska 6.000 Němců, kteří byli vyhnáni za hranice a většina šla pěšky.

První a "Divoký odsun" původního německého obyvatelstva
ještě krátce před Vánocemi 1945
 
Toto násilné vysidlování probíhalo ve značném chvatu, kdy si během několika hodin museli vybraní Němci obstarat
povolená zavazadla v povolené váze 25-30 kg, zásobu potravy a peníze. V prvé řadě se vysidlování týkalo hlavně říšských Němců,
kteří přišli nebo byli vysláni do různých úřadů a pozic zřízených říší na území Československa po roce 1938.
Ti museli odejít téměř okamžitě s minimem potravin a zavazadel. Museli dejít, vybudovat si úplně nové Německo.

  
Německé obyvatelstvo se shromažďuje k „divokému odsunu“ v místech dnešního obchodního centra Atrium.
  
  
 
  
 


       



  

Teprve na žádost vítězných mocností v Postupimi získal odsun mezinárodní politické zakotvení.
Od nového roku 1946 pak začal odsun řádný a pečlivě organizovaný.
Úředním dopisem či vyhláškou byla rodina vyrozuměna, kdy bude odsunuta, jaký majetek si může vzít s sebou,
uzavře byt - přelepí klíčovou dírku lepící páskou a podepíše ji. Majetek musel být rozdělen na dvě části, část která se
na shromaždišti odevzdala i s klíči od bytů a druhá část kterou si berou s sebou. Zavazadla byla opatřena štítkem
s adresou majitele. V místech shromaždiště se pak odevzdala část majetku která se nesměla vyvážet a to:

a samozřejmě byl proveden soupis. Každé zavazadlo muselo být prohlédnuto aby nedocházelo k vyvážení cenností.
Povolená zbylá zavazadla která mohla být ve váze do 50 kg na osobu, od července 1946 bylo povoleno do 70 kg.
Do amerického pásma bylo povoleno vyvézt na osobu 1000 říšských marek, do sovětského 500 marek. Odsouvaní byli
dopraveni do sběrného střediska buď přímo ve městě v Jízdárenské ulici nebo do Dvorů. Den před odjezdem transportu
vlakem, byla provedena lékařská prohlídka a každému bylo vydáno osvědčení. Po příchodu na nádraží bylo obyvatelstvo
naloženo do vagonů. Ke každému vagonu o 30ti osobách byl připojen jmenný seznam osob a vybraný velitel vagonu
byl dále bylo k dispozici 10 -18 kg uhlí, vědro s vodou a vědro pro vykonávání nutné potřeby.
Celý transport byl vybaven potravinami na sedm dní a dbalo se na to aby potraviny nebyly snědeny již během cesty ke hranicím.
První organizovaný transport v počtu 1200 osob byl vypraven ze sběrného střediska ve Dvorech v únoru 1946.
Od února do června 1946 bylo odsud vypraveno 19 transportů v počtu 23 144 Němců. Následně jich ještě i jiným způsobem
odešlo 1456. V době k 30.červnu 1947 se ve středisku Dvory nacházelo již jen 194 osob. Část osob byly přiděleny na denní
práce v zemědělství mimo středisko, děti pak tvořily skupiny v počtu 63 a ženy 70. Provoz střediska zajišťovalo 21 zaměstnanců,
jeho velitelem byl praporčík SNB Josef Zlatohlávek, jeho zástupcem a současně hospodářem praporčík SNB Jan Zachariáš.
Středisko bylo částečně likvidováno v říjnu 1947, jeho část byla předána vojenské správě a dřevěné přízemní baráky později
sloužily jako ubikace pro vojáky.
Poslední oficiální transport německých obyvatel byl vypraven z nádraží Dvory dne 29. října 1946.
Na začátku války v roce 1939 mělo Karlovarsko 87 tisíc obyvatel. Odsunuto bylo kolem 80 tisíc něm. obyvatel.
Každý si dnes asi dokáže představit co všechno se v této době odehrávalo na celém Karlovarsku ať již ze strany
odsunovaných nebo i některých jedinců kteří tehdy přišli do pohraničí osídlovat. Byty a domy s přelepenými dveřmi,
potulující se jednotlivci či skupiny různých existencí, málo policistů a ochránců pořádku.
 
 Oblastní sběrné středisko se nacházelo ve Dvorech
(dnes je v tomto rozlehlém prostoru Krajský úřad, Ředitelství silnic, Knihovna, Policie a Záchranný sbor).

Oddělení odsunu:
Přednosta: Petr Němejc
Styčný důstojník MNO pplk.Miloš Frgal, styčný důstojník MV a SNB škpt.Bohumil Valtr,
štábní strážmistr SNB Václav Žufníček a Václav Podracký - kteří vedli kanceláře obou styčných důstojníků.
 
 Hlavní masa Němců vysídlených z ČSR směřovala v lednu – dubnu 1946 do amerického pásma v Německu.
Při jednání o této otázce poukazovali Sověti především na přelidněnost ve své zóně a argumentovali tím,
že do konce r. 1945 převzali statisíce Němců, kteří se v závěru války původně zdržovali na čs. území.
 

Nutno předeslat že na mnoha místech v Německu se netajily svou nevraživostí vůči nově příchozím uprchlíkům
odsunutým z Československa a to obzvláště uprchlíkům ze Sudet.

Další zajímavosti z tisku