Karlovarský pomník padlým hrdinům z 1. světové války
který se stal zajatcem doby.

Pomník s okrasným parčíkem stál v místech dnešní betonové vodní kaskády před hotelem Thermal.
 

Slavnostního odhalení pomníku v r.1937 se zúčastnil
vlevo-senátor Dr. Friedrich Freiherr a Konrad Henlein.

První impuls k postavení pomníku přišel již v roce 1915.
Po diskuzích kde ho postavit, byl na návrh karlovaráka
Hugo Uhera dokončen v roce 1937.
 

Slavnostní projevy funkcionářů. Senátor Dr.F. Freiherr
von Tischer - nositel Rytířského kříže z I.sv.války.

V době vítězného tažení nacistických vojsk se jistě uvažovalo o přestavbě pomníku pro padlé německé
vojáky z 2.sv.války čehož se však nedočkal.
Imaginární představa.

Po skončení 2.světové války byly na pomníček umístěny desky se jmény v K.Varech padlých ruských vojáků a
19. srpna 1945 byl před pomníkem odhalen základní kámen pro pomník všem padlým vojákům Rudé armády.

Představa jak asi by pomník následně vypadal pokud by
se sundaly látkové girlandy. O rok později - v roce 1946
se pak též uvažovalo upravit na pomník "Obětem nacismu". Imaginární představa.

Poslední známý pohled pamětníků na pomník jak vypadal po umístění desek a úprav se jmény Ruských vojáků
padlých či jinak zabitých v Karlových Varech před jeho odstrojením a přemístění desek na Karlovarský hřbitov.
 
Základní kámen byl pak v roce 1950 použit jako podstavec pod tehdy instalovanou sochou ve Smetanových sadech.
 

    
Spolu s pomníkem Hrdinům zmizelo a nadále mizí původní architektonické myšlení Karlovarských architektů.

Pomník sloužil jako připomínka 473 padlých a ztracených občanů z Karlových Varů ve velké I. sv.válce.
Pomník býval tvořen tryptychem zdí. Centrální zeď nesla nad letopočtem 1914-1918 pouze kovový reliéf ocelové přilby s mečem
a dvou vavřínových věnců po stranách. Nad reliéfy býval umístěn nápis „Den Helden – die Heimat“ (Hrdinům – Domov) rovněž z kovu.
Po stranách na středovou část navazovaly dvě zídky a na každé z nich bylo umístěno po sedmi bronzových deskách jmen obětí.
Celkem zde bylo na 14 deskách uvedeno 502 jmen padlých a ztracených občanů Karlových Varů, 29 osob bylo evidováno dvojmo.
Bezprostředně po skončení 2. světové války však pomník padlým poškodili místní čeští starousedlíci spolu s novými osídlenci.
Dne 15. srpna 1945 zaslalo Ředitelství národní bezpečnosti v Karlových Varech Místní správní komisi Karlovy Vary dopis, ve kterém
žádalo aby byl odstraněn zbytek pomníku, protože si na jeho existenci stěžují Češi. Z pomníku proto byly následně sejmuty všechny
německé části a s odsunem Němců ztratil i úlohu pietního místa. Dne 19. srpna 1945 byl před pomníkem odhalen základní kámen
pro realizaci pomníku všem padlým vojákům Rudé armády. Projevy u této příležitosti tehdy pronesl ministr Nosek a podplk. Leontěv.
Dne 28. ledna 1946 na své schůzi sice Místní osvětová rada jako poradní orgán Místní správní komise Karlovy Vary v oblasti kultury,
výchovy, školství a vzdělávání podnikla ještě pokusy tento pomník využít a přeměnit jej podle návrhu přednosty Stavebního úřadu
v Karlových Varech Ladislava Kozáka na pomník obětem nacismu. Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. Nakonec
však ke vzniku památníku obětem nacismu nedošlo a objekt byl skutečně přeměněn na pomník Rudé armády. Na postranních zídkách
bylo upevněno sedm tabulí se jmény padlých sovětských vojáků a byl změněn i reliéf na středové části pomníku. Základní kámen
památníku Rudé armády byl pak v roce 1951 použit jako podstavec pod tehdy instalovanou sochou ve Smetanových sadech. Později
byly jmenné desky sejmuty a osazeny osazeny na náhrobcích sovětských vojáků na hřbitově v Drahovicích. Ve 2. polovině 50. let
20. století byl před již odstrojeným pomníkem instalována soška mládence v květinové okrase. Někdy v 1. polovině 60. let 20. století
byla samotná masa bývalého pomníku odstraněna. Zůstal zde tak pouze bezejmenný parčík, který na přelomu 60. a 70. let 20. století
spolu s celou zástavbou bývalé Chebské ulice ustoupil výstavbě rozsáhlého hotelového komplexu Thermal.

Bližší informace lze získat:
HISTORICKÝ SBORNÍK KARLOVARSKA X.
Zmizelý pomník - Milan Augustin.